Proč jsem se rozhodla sestavit knihu Ženské příběhy?

Nenabízím vám žádné teorie ani doporučení, pouze pravdivé příběhy. Pouze pravdivou zkušenost několika desítek odvážných žen, které se rozhodly promluvit nahlas o tom, co je tichým tabu. O menstruaci, porodech, potratech, o sexu, o přechodu. Zkušenost žen, které se rozhodly říci nahlas svoji pravdu o ženském těle. Bez cenzury, bez korektur, bez očekávání – jen čistý, neupravený prožitek.

Nenabízím správný způsob ani správnou cestu, pouze vás chci inspirovat různorodostí ženských životů. Každý příběh je jiný a zároveň jsou si tak podobné.

Každý příběh může být zrcadlem, ve kterém se odráží váš vlastní život, nebo inspirací, kam byste mohla na stezce své ženskosti ještě zajít.

O co se snažím? Abychom začaly mluvit nahlas. Zpočátku možná potichu, ale časem i nahlas! Abychom se jako ženy znovu mohly dělit o moudrost svých babiček. Abychom se mohly vzájemně inspirovat různorodostí celé palety vnímání, prožitků, pocitů.

Proč zrovna příběhy ženského těla? Ženské tělo v sobě nese záznam o všem, co se v životě ženy odehrálo. Jizvy, strije, ale také slastí zářící oči. Ženské tělo je sídlem zázraku – tvoří v sobě nový život. Je to nejjednodušší nástroj zasvěcení do ženských mystérií, nabízí nám možnost napojit se na primární sílu stvoření – na cyklus narození a smrti, dorůstajícího a ubývajícího měsíce, cyklus, který se odehrává v těle každé ženy během jednoho lunárního měsíce.

Zároveň jsou ženské příběhy – tak různorodé a přitom ve své podstatě tak podobné – poutem, které spojuje všechny ženy bez rozdílu. Jsou to příběhy, které se táhnou odnepaměti a skrze nás se stávají dědictvím našich dcer. Menstruace, porod – prožitek, který pochopí každá žena, a plně jej pochopí vždy jen žena. Pouto, které přináší pochopení a sjednocení, pocit opory, sounáležitosti. Když sdílím v ženském kruhu, vidím, jak se mé prožitky odrážejí v očích ostatních žen, v jejich životech, a nemusím se cítit sama. Nemusím se stydět. Nemusím se schovávat. Ženy, bez ohledu na jejich odlišnosti, mohou vždy najít styčný bod, který je spojuje v příbězích svých těl – sex, porod, přechod, menarche, menstruace, láska. Blízkost mezi ženami vytváří podporující, neuvěřitelně jemné pole pochopení a přijetí, které je vyživující a inspirující.

Sepsat svůj příběh může být pro ženu kupodivu i obtížný úkol. Najednou se musí rozpomenout na vše, co by možná nejraději zapomněla. Ale právě sepsání těch nejtěžších a nejsmutnějších příběhů může často přinést hluboký terapeutický účinek. Říci svůj příběh nahlas může vyžadovat obrovskou odvahu, ale často to přináší hojné ovoce – přijetí sebe sama a své minulosti. Přiznat si a přijmout se s láskou. Toto je další můj záměr – poskytnout prostor ženám, aby měly kde své křehké, živé příběhy sdílet. Aby samotné sestavování tohoto sborníku mohlo být hojením starých ran.

Strach je protilátkou lásky

A možná chci sdílet právě proto, že téma ženského těla je často obestřeno tak panickým strachem. Co často slýcháme? – Že ženské tělo je zrádné (dříve by se řeklo „je hříšné“) – začne krvácet zrovna když si na rande obléknete novou bílou sukni, otěhotní, když si to nejméně přejete. A proto se musí kontrolovat. Hlavně mu nesmíte věřit. Ale když jako žena nevěřím vlastnímu tělu, můžu snad věřit sobě? Dokážu se cítit v bezpečí a sebevědomá, když zrada přichází zevnitř? Když mám uvnitř zdroj něčeho, za co se musím stydět? Když potřebuji pomoc zvenčí (ať už je to epidurál, hormonální antikoncepce nebo ibalgin), abych se ubránila sama před sebou.

Věřím však, že tělo může být ženě oporou. Že i jeho nemoci se dají použít jako znamení na cestě – zda žiji pravdivě, zda jdu skutečně tam, kam chci. Věřím, že tělo nelže. Odráží dokonalou pravdu. Chci sdílet příběhy ženského těla, aby nebyly tabu, aby nebyly zdrojem strachu, ale inspirací.

Sdílení příběhů tady nekončí, ale teprve začíná. Máte chuť se podělit o svoje
prožitky? Nebo máte otázky, na které hledáte odpovědi?

Co by řeklo vaše tělo, kdybyste ho nechala promluvit?


knihy naleznete zde : https://www.ecstatictravel.com/cd-a-knihy/