Ženské příběhy : Těhotenství

Těhotenství pro mě bylo obdobím opravdového čekání, trpělivosti a učení. Naučila jsem se být klidná a soustředěná, tiše naslouchat sama sobě, přijímat to, co ke mě přichází, důvěřovat svému tělu a životu, a plynout. Pustit se všeho, co nevede správným směrem a otevírat se novému. Setkávala jsem se sama se sebou, se svou ženskou tvořivostí a se svým děťátkem.

Díky své citlivosti jsem vždy dokázala zachycovat důležitá sdělení, která ke mě přicházela, proudila skrze mě a já je tvořivým způsobem mohla sdělovat dál. Jako bych se setkávala s něčím vyšším, co je někde nade mnou, jako bych tak mnohem lépe chápala svůj život a poslání. Malovala jsem, hrála na hudební nástroje, psala.

V období těhotenství ke mě to „vyšší“ promlouvalo v podobě mého dítěte, holčičky, kterou jsem cítila od prvního okamžiku, co ke mě přišla, duše, která našla své tělo a to moje naplnila až po okraj. Mluvila jsem s ní, pomocí kresby jí posílala vzkazy a přijímala důležitá sdělení ze světa hluboko v mém těle, odkud ke mně promlouvala. A promlouvala opravdu hodně. Stačilo se jen otevřít. Skrze moje tělo, které jako by bylo nástrojem nebo prostředníkem mezi vnitřním a vnějším světem, proudilo něco tak silného, tak velkého… Přicházely naprosto jasné signály, naprosto jasná sdělení. Jen jsem je přijímala a nechávala proudit ven.

Moje malá holčička malovala mýma rukama. Vybírala ty nejkrásnější barvy… A já tu jen byla, jen naslouchala, tvořila. Rozuměla jsem velmi dobře…A během těch krásných chvil se štětcem nebo pastelkami v ruce přicházela i slova… skládala jsem jedno k druhému a vytvářela věty… jasné a naprosto srozumitelné, abych jim zaručeně porozuměla. Tak jsme si spolu povídaly od úplného začátku, každý týden, někdy i každý den.

Ke konci těhotenství jsem holčičce položila otázku, jak je připravená přijít na svět. Odpověděla mi. Moje ruce klouzaly po papíře a přišel obraz spolu se slovy : „Maminka – krásně připravená – rozvíjející se květina – voňavá cesta – chystám se tudy projít – narodit se něžně – cesta – krásně připravená – jako pro královnu – zbývá už jen kousek – a já naplním celý tenhle prostor – pomalu a lehce – spirálou – měkce – čekám – na správný čas – a až mi to dovolíš.“

A správný čas přišel a holčička se narodila…jako královna.

A ve mě se narodila touha dál tvořit…

Autorka : Pavla Vlasáková

ukázka z knihy Ženské příběhy 


Ecstatic mama

Pojďme se společně podívat na to, jak se nejlépe můžeme připravit.
Jak si můžeme dopřát ty nejoptimálnější podmínky pro krásný porod!

www.ecstaticmama.cz